První Hvězda smrti je superzbraň postavená Galaktickým impériem.
Historie[]
Projekt Hvězdy smrti se zrodil již v období Klonových válek, kdy byla vyvinuta její základní podoba inženýry Konfederace. Po skončení válek však projekt přešel pod křídla vznikajícího Impéria. Přes nespornou genialitu původní myšlenky a na svoji dobu velkou propracovanost plánů bylo potřeba ještě mnoho let práce takových vědeckých kapacit, jako byli Bevel Lemelisk, Qwi Xux, Tol Sivron a také ředitel Orson Krennnic, aby se Hvězda smrti stala skutečností. Ředitel Krennic byl hlavní představitel strůjce Hvězdy Smrti. (Doporučuji film Rogue One, pro uvedení do děje).
Po skončení testování funkčního prototypu Hvězdy smrti ve stanici Chřtán, převezl hlavní konstruktér Bevel Lemelisk plány na svět Despayre ve vzdálených oblastech Vnějšího okraje. Zde započala stavba stanice z materiálů, které uvěznění zločinci (v rámci své snahy o nápravu a vykoupení) vytěžili z povrchu planety. Ještě před uvedením stanice do plného provozu, sloužila Hvězda smrti jako věznice pro rebely, piráty a jiné nepohodlné živly. Bohužel se objevily menší problémy s vězeňskou vzpourou. Po dokončení stavby se stal Despayre cílem při testování superlaseru Hvězdy smrti. Testování bylo úspěšné.
Bohužel, zanedlouho po uvedení Hvězdy smrti do provozu se Povstalci dostali k jejím plánům. Jako odveta za jejich odcizení byla Hvězda smrti zacílena na zrádcovský svět Alderaan a vymazala jej z mapy galaxie. Nicméně se Povstalcům zevrubnou analýzou ukradených plánů podařilo objevit jediné slabé místo jinak dokonale navržené stanice. Bylo jím slabě chráněné vyústění větrací šachty, vedoucí od povrchu stanice přímo k jádru reaktoru. Když se vedení Hvězdy smrti podařilo objevit sídlo Povstalců na Yavinu IV (mimochodem jde o měsíc s velmi dlouhou a slavnou historií, plný památek Temné strany.), povstalci vyrukovali s veškerým arsenálem svých bojeschopných stíhaček (postavených z valné většiny na technologiích ukradených Impériu) se záměrem atakovat slabé místo stanice. Vedení stanice přitom mírně podcenilo mrštnost povstaleckých X-wing, které se ukázaly jako velmi odolné ve střetnutí s dělostřeleckou obranou stanice. Následný protiútok vedený osobně lordem Vaderem by byl zcela jistě úspěšný, nebýt zásahu jedné velmi dobré pašerácké lodi - milenium falconu. Jeden pilot X-wingu (později identifikovaný jako Luke Skywalker) dokázal obratným použitím Síly přesně zaměřit protonová torpéda. Následný výbuch vyvolal řetězovou reakci, která skončila destrukcí první Hvězdy smrti. Hvězda smrti měla tvar téměř dokonalé koule a rozměry menšího měsíce. Většinu jejího objemu zaujímaly systémy potřebné pro provoz superlaseru a energetické zásobování. Uprostřed se nacházel reaktor, ve kterém neustále probíhala fúze obrovských měřítek.
Aby Hvězda smrti splňovala svoji filosofii, musela být schopna se pohotově přemístit ke kterékoli soustavě, která by působila nepokoje, v odpovídajícím čase, k tomu využívala 123 hyperprostorových generátorů, se kterými se Hvězda smrti mohla pohybovat nadsvětelnými rychlostmi. Obrovské množství energie tvořené stanicí v kombinaci s její velkou hmotností poskytovali Hvězdě smrti umělé gravitační a magnetické pole srovnatelné s mnohem většími tělesy. Superlaser Hvězdy smrti čerpal energii přímo z hlavního reaktoru, tudíž byla v případě výstřelu na čas omezena její pohyblivost.
'
'První Hvězda smrti byla určena především jako nástroj pro likvidaci vzpurných planet, využití superlaseru v boji s nepřátelským loďstvem bylo tedy silně omezeno nepříliš velkou přesností a dlouhou nabíjecí dobou. Poněkud neobvykle byla u Hvězdy smrti řešena orientace vnitřních prostor. Oblasti, které byly nejblíže povrchu, byly budovány s koncentrickými podlažími a s gravitací orientovanou k jádru stanice. Po těchto oblastech už byl interiér Hvězdy smrti vybudován kolmo na její svislou osu a s gravitací orientovanou k jižnímu pólu. Rovník dělil stanici na dvě polokoule. Kolem něj bylo soustředěno velké množství provozního zařízení.
Jelikož služba na Hvězdě smrti byla zpravidla dlouhodobá, našli bychom na její palubě velké množství parků, nákupních středisek a jiných rekreačních zařízení. V tomto odvětví byl zaměstnán velký počet civilních pracovníků, kteří zahynuli společně se všemi vojáky při útoku Povstalců. Rovnoměrně po celém povrchu stanice bylo rozmístěno 10 000 turbolaserových baterií, 2500 laserových kanónů, 2500 iontových děl a 768 projektorů tažných paprsků. Stanice nesla posádku o 265 675 členech, plus 52 276 střelců, 607 360 jednotek, 25 984 stormtrooperů, 42 782 podpůrných lodních pracovníků a 167 216 pilotů a podpůrných pracovníků. Dále pojímala 7 200 stíhaček, čtyři útočné křižníky, 3 600 výsadkových plavidel, 1 400 tanků AT-AT, 1 400 tanků AT-ST, a mnoho další techniky. Nad Hvězdou smrti dohlíželi společně velkomoff Tarkin, admirál Motti a generál Tagge. Generál Tagge dohlížel na její obranu. Velkomoff Tarkin byl vedoucím celého projektu, to on byl zakladatelem výzkumné stanice Chřtán. Traduje se dokonce, že spolu se svým příbuzným, admirálem Mottim, plánoval zradu. Prý chtěl využít Hvězdu smrti jakožto páku proti císaři. Nejspíše však jde pouze o povstalecké lži. Je ale pravda, že císař velmi lpěl na tom, aby Tarkin byl pod stálým dozorem lorda Vadera. Lord Vader, ač stál mimo oficiální vojenské struktury, měl na Hvězdě smrti nikoli nedůležité postavení.
Přestože perla Impéria, Hvězda smrti, zklamala, v duchu revoluční Tarkinovy doktríny strachu ("Je lepší udržovat moc strachem ze síly než silou samotnou. Je lepší investovat do jediného technického prostředku, jako je například Hvězda smrti, než zdlouhavě budovat oporu své moci na každém obydleném světě.") vznikla ještě celá řada projektů založených na stejné myšlence. Jsou to zbraně jako superlaser Tarkin, Druhá Hvězda smrti, Galaxy Gun, Drtič sluncí či Plenitelé.
Výskyt[]